Široké Třebčice

Židovské ghetto

     Hrabě Franz Josef von Schoenkirchen nechal v letech 1709–22 postavit v severní části vsi celkem sedm bloků řadové zástavby, dělené na malé domky bez zahrad na parcelách 7 x 5 m se společnými bočními i středními zdmi. Vždy pět domků stálo proti sobě v uličkách širokých asi 3 m. Uprostřed ghetta se nacházela i malá synagoga.

   Do Třebčic se soustředilo 121 židovských rodin z celého panství. Majitel panství je chtěl z víceméně zištných důvodů chránit proti zdvihající se vlně persekuce Židů v monarchii a pozvednout vesnici na tržní centrum okolí. Druhý cíl se nezdařil, přesto zde židovské osídlení přetrvalo až do poloviny 19. století. Poté postupně domky přecházely do majetku křesťanů, kteří je scelovali s tím, že z uliček se stávaly dvorky, přední části scelených domů byly zvýšeny o patro. Pozůstatkem původního stavu je dodnes roztříštěné pozemkové uspořádání. Synagoga v Širokých Třebčicích se nachází severně od návsi uprostřed bývalého židovského ghetta na parcele č. 313. Postavena byla v roce 1848 v místech starší synagogy. K bohoslužebným účelům byla využívána zhruba do roku 1929. V roce 1935 byla zbořena horní část budovy, včetně střechy a stropu. Zůstaly pouze obvodové zdi, přičemž vchody v západním průčelí byly zazděny. Vnitřní části budovy jsou využívány jako dvorek.

Židovský hřbitov

   Židovský hřbitov se nachází asi kilometr východně od vesnice. Založil jej stejně jako židovskou obec hrabě Franz Josef von Schönkirchen počátkem 18. století,  pro pohřby vyčlenil část svahu nad levým břehem Třebčického potoka přibližně v polovině vzdálenosti do sousedních Mor, uprostřed polí, severně od Třebčického potoka. Areál hřbitova je dosti členitý a jeho rozloha čítá 2195 m². Dochovalo se na 100 náhrobních kamenů, z nichž řada je barokních a klasicistních (moderní byly odvezeny nacisty). Pohřby se zde konaly i po odchodu Židů, až do druhé světové války, během níž byl hřbitov poničen. Obdobný osud jej čekal i za minulého režimu. Hřbitov se ukrývá v listnatém lesíku na levém břehu Třebčického potoka. Nevede k němu žádná cesta, z Třebčic i Mor je nutno jít nivou potoka a nehledět na překážky ve formě bahna a bujné vegetace...

Kostel Povýšení svatého Kříže

   Původně barokní kaple byla postavena v roce 1722 pod patronací hraběnky ze Schönkirchenu. Roku 1789 byla kaple povýšena na kostel. Ten byl z velké části zbořen a znovu postaven roku 1822 (téměř novostavba). Důkladná obnova proběhla podle letopoču v hlavním průčelí roku 1911. V letech 1973 - 1974 byla vyměněna krytina střechy a opravena fasáda.

   Kostel je prostá jednolodní stavba s plochostropou lodí, valeně klenutým pravoúhlým oválně zakončeným presbytářem a obdélnou sakristií od severu. Fasády jsou členěny pilastry s kompozitními hlavicemi, tříosé hlavní průčelí má dvouetážový štít se sochami světců. Fasády jsou členěny pilastry, v hlavním průčelí podloženými, s kompozitními hlavicemi.

Socha svatého Jana Nepomuckého

   Před kostelem stojí na pískovcovém stupni krytém pískovcovou deskou barokní plastika tohoto světce Jana Nepomuckého, který zhotovil neznámý autor kolem roku 1700. Na pískovcovém stupni je čtverhranný sokl s profilovanou horní a dolní částí. Čelní hranu soklu zdobí plastický erb Karolíny Justiny Antonie, hraběnky ze Schönkirchenu, patronky této stavby. V roce 1802 nechal sloup opravit majitel panství Ignác Schreiter ze Schwarzenfeldu. Světec je situován čelem ke kostelu, donedávna bez hlavy, v současné době dokončeno restaurování (2012).

Zámek

   Panské sídlo v Širokých (původně Rozlezlých) Třebčicích existovalo zřejmě již v 17. století, doklady o něm chybějí. Jistá je stavba barokního zámku na jižní straně nádvoří hospodářského dvora v letech 1710–22 za hraběte Franze Josefa von Schönkirchen a jeho ženy Charlotty. Zámek byl obdélná jednopatrová budova krytá mansardovou střechou s krátkými rizality v nárožích severního průčelí. Fasády byly členěny římsami, pilastry, obdélná okna měla výrazné nadokenní římsy. Střed severního průčelí zvýrazňoval jednoosý rizalit s průchodem do čestného dvora zakončený štítem. Místnosti v přízemí byly zaklenuté valeně, patro bylo včetně štukami zdobeného velkého sálu plochostropé. Stavba byla bez větších změn vzhledu opravena v letech 1905–06. Roku byl zámek 1945 zabaven, nejprve sloužil jako nápravné zařízení pro dívky, pak zemědělské učiliště. Posledním uživatelem byl státní statek, za něhož začal zámek bez patřičné údržby postupně chátrat. Svou roli sehrála neujasněná koncepce rozvoje zdejší oblasti, kdy byla v souvislosti s případnou těžbou uhlí zvažována i likvidace Třebčic. K tomu však nedošlo a v 70. letech začaly Třebčice ožívat, bohužel však s výjimkou zámku, který nadále nezadržitelně chátral. 27. 11. 1987 byla z objektu sňata památková ochrana a 25. 8. 1988 byl zámek demolován. Zachovaly se hospodářské budovy a značně poškozená úřední budova čp. 2., které byly roku 1992 navráceny synovi bývalého majitele p. Zdeňku Ornstovi.

Venkovská usedlost č.p. 42

venkovská usedlost, rodný dům ...Naaff, Anton Franz August, 1850-1918 (Rakouský redaktor a spisovatel) https://de.wikipedia.org/wiki/Anton_August_Naaff

Svatý Florián

        V roce 2016 v obci Široké Třebčice přibyla nová akvizice. Jedná se o sochu svatého Floriána. Tuto sochu nechal dle dobových fotografí vyrobit ing. Zdenek Ornst, za což mu patří veliké poděkování. Na sochu získal dotaci od Ministerstva zemědělství z Programu pro podporu obnovy a rozvoje venkova. Původní socha se v obci nacházela ještěpo II. světové válce. Poté zmizela neznámo kam.