Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • Deutsch
  • English

Obsah

Vitčice

   Vitčice, část obce Veliká Ves, leží 11,5 km JJV od Kadaně v nadmořské výšce 283 m. Od Veliké Vsi jsou vzdáleny po silnici 3,5 km, od Vilémova zhruba 4 km. Leží na jižním svahu Račetické plošiny, svažující se k mělkému údolí Vitčického potoka, pramenícího v blízkých Doupovských vrších a tekoucího dále k Širokým Třebčicím. V suchých létech nemívá dostatek vody, nedá se s ním proto počítat pro zavlažování rostlin. Celé území Vitčic patří do oblasti dešťového stínu a suché roky se zde opakují téměř každý druhý rok.

   Ze zachovaných zbytků dřívějších vodohospodářských úprav je vidět, že s vodou se zde dříve velmi dobře hospodařilo pomocí soustav struh, drenáží a nádrží. Dnes je v dolní části návsi jen bývalý rybník, upravený v 80. letech 20. století na požární nádrž. V zimě bývá využíván i k bruslení.Okolí Vitčic má velmi úrodnou půdu, pěstovala se zde pšenice, ječmen, cukrová řepa a pícniny. Ovoce se pěstovalo jen na zahrádkách pro vlastní potřebu a v alejích. Významný tu býval i chov dobytka.

   Ve středu návsi stojí malá kaplička z 19. století, opravená roku 1992 a vedle ní barokní Mariánský sloup z roku 1705. Kaplička byla po 2. svět. válce využívaná jako hasičská zbrojnice. Další plastika - sv. Jan Nepomucký z poloviny 18. století - je u silnice z Nových Třebčic do Vitčic, vedle vjezdu do staré cihelny.

   Nejstarší zprávy o vsi Vitčice chybí. Archeologické nálezy sice dokazují osídlení od mladší doby bronzové, ale první písemná zpráva je až v listině Jindřicha z Dubé z roku 1408, kterou se Vitčicím a sousedním Německým Třebčicím dostalo určitých svobod v oblasti poddanských povinností. Vitčice jsou v listině nazývány Wiczicz a název se během dalších staletí měnil jen pravopisně: Widczicz, Witcžicze, Wistricz, Wicžicze, Witřice a německy Gross Witschitz. Listinou z roku 1408 byly Vitčice postaveny pod pravomoc kadaňského soudu a jejich obyvatelé byli zproštěni robot výměnou za peněžní částky a stali se opravdovými vlastníky svého majetku.

   Ani další podrobné dějiny Vitčic není možno sestavit, protože většina písemností vesnice shořela při velkém požáru v roce 1794. Z různých jiných listin je však zřejmé, že během 15. století patřily Lobkovicům a byly součástí jejich hasištejnského panství. Počátkem 16. století je vlastnili Fictumové. Roku 1543 byly spolu s Kašticemi prodány Janem z Fictumu synům jeho bratra a krátce nato je postihlo v souvislosti s penězikazeckou aférou Opla z Fictumu zabavení Ferdinandem I. Ten je roku 1545 přenechal jako úhradu svého dluhu hraběti Albrechtu Šlikovi, majiteli panství Planá, Hauenštein a Krásný Dvůr. Od té doby měly již Vitčice až do roku 1850 společné osudy s Novými, tehdy Německými Třebčicemi, i když se majitelé střídali. Nejdříve od r. 1609 Šlikova manželka Marie, pak její druhý manžel Karel Údrčský z Údrče. Ten již stará práva z roku 1408 neuznal a docházelo kvůli tomu k vleklým sporům. Údrčský se ale zapojil do stavovského povstání a byl po jeho porážce potrestán ztrátou poloviny majetku, do které patřilo i panství Krásný Dvůr. Královská komora je však roku 1626 prodala zpět jeho manželce Marii, protože přihlédla k tomu, že toto panství vlastně patřilo jí.

   Roku 1649 koupil panství Krásný Dvůr, ke kterému Vitčice stále ještě patřily, hrabě Heřman Černín z Chudenic. Také on odmítl uznat stará privilegia a zacházel s obyvateli Vitčic jako s ostatními poddanými, tzn. že museli plnit všechny robotní povinnosti. Dříve obyvatelé Německých Třebčic i Vitčic sice vypomáhali na vrchnostenských polích, ale konali tak ze své dobré vůle, ne z povinnosti a jen tehdy, kdy sami chtěli. Pak však vrchnost začala vyžadovat povinnou robotu a o tom nechtěli zdejší lidé ani slyšet.

   Berní rula, která v našich zemích zachytila roku 1654 stav majetků jednotlivých panství uvádí, že ve Vitčicích tehdy žilo 9 sedláků, z nichž jeden byl krejčím, 3 chalupníci, z nichž jeden šenkoval, 1 tzv. zahradník a 1 poddaný žil "na obci". Třicetiletá válka vesnici zřejmě příliš nezasáhla, protože stavení zde byla dobrá, jen 1 chalupa byla pustá. Pole měli pšeničná, ale málo luk. Dobytka bylo u sedláků poměrně dost: 33 potahů, 26 krav, 40 jalovic, 80 ovcí, 77 sviní a 3 kozy. To chalupníci na tom byli mnohem hůře, měli celkem jen 2 krávy a 1 svini. I u Vitčic Berní rula uvádí, že od krupobití v létě 1654 "na obilí velkou škodu vzali".

   Robotní patent Leopolda I. z r. 1680 zakázal práci o sobotách a nedělích a robota nesměla trvat déle než tři dny v týdnu. To život poddaným přece jen trochu ulehčilo, zvláště když se r. 1683 Černínové zavázali, že robotu zvyšovat nebudou. Pak však panství koupil Jan Procházka z Prahy a ten, stejně jako jeho nástupci, začal vyžadovat další a další práce bez nároku na odměnu. Sedláci se sice bránili a odvolávali se na svá stará práva, ale nebylo jim to nic platné. Nepomohl jim ani další robotní patent.

   Roku 1787 bylo podle Schallerovy topografie ve Vitčicích 20 domů. Roku 1793 vznikl ve vsi již zmíněný požár, který ves zničil. Nejdříve byl obnoven statek č.p. 13 na návsi, s datováním 1794 nad vchodem. Kromě pozoruhodně tvarovaného barokního vjezdu má hlavní budova zjednodušený barokní štít s řadou protínajících se kruhů. Kromě hlavní budovy, brány a branky u domu sem patří sýpka, stodola a tři hospodářské objekty. Statek je památkově chráněn a po polovině 20. století jej využíval státní statek jako kanceláře provozu Vitčice.

   Na okraji Vitčic směrem na Topolany stojí u polní cesty křížek a další jsou u bývalé polní cesty do Vilémova a u zastávky autobusů.

   Z další výstavby byly zajímavé hrázděné stavby č.p. 12 a také č.p. 10, rozložitá patrová stavba z první poloviny 19. století, která se v okolí často vyskytuje. Dalším dokladem místní výstavby je neogotický statek č.p. 9, pozdější mechanizační stanice, dnes dílny a kanceláře Sdružení soukromých zemědělců Vitčice.

   K rozsáhlé přestavbě Vitčic došlo koncem 19. století, kdy byla postavena většina stodol a přestavěna většina chlévů. Po 1. světové válce pak vznikla řada drobných staveb pro pracovníky dolů a zemědělství. Byly to nízké rodinné domky, postavené většinou začátkem 30. let u cesty k nádraží a podél silnice k Novým Třebčicím. Nad horní částí vesnice vznikla koncem 19. století cihelna.

   Ani na začátku 19. století nepolevovaly robotní povinnosti zdejších obyvatel a ti se spolu se svými sousedy v Německých Třebčicích cítili velmi poškozováni vymáháním robot, od kterých přece byli na věčné časy osvobozeni již r. 1408. Nakonec sepsal Josef Tobisch z Německých Třebčic jménem všech obyvatel obou vesnic stížnost, ve které vyjmenoval všechna dřívější práva, potvrzování těchto práv i dalšími majiteli a poslal to vrchnosti. Když to nepomohlo, obrátil se - ale již sám za sebe - k soudu. Jak to dopadlo je uvedeno u Nových Třebčic. Zrušení roboty se Vitčice dočkaly až v březnu 1848.

   Roku 1850 se "Vitřice" staly samostatnou obcí v okrese Podbořany. Vzrůst vesnice i počtu jejich obyvatel po polovině 19. století souvisel se změněnými hospodářskými poměry po zrušení roboty i rozmáhání se důlní činnosti v okolí. Roku 1884 bylo zprovozněno malé nádraží na železniční trati z Kadaně do Kaštic.

   Od roku 1903 měly Vitčice nový společný hřbitov s Novými Třebčicemi. Farou patřily do Podlesic, kam chodily i děti do školy (do roku 1974), pak musely dojíždět do Vilémova. Lékař pro Vitčice je v Radonicích, pošta v Podbořanech.

   Začátkem 70. let byla provedena demolice dvou bývalých statků, upravena náves a v r. 1975 postaveno 6 rodinných domků, tzv. okálů. Od r. 1975, kdy došlo ke spojení Státních statků Veliká Ves a Radonice, byl vytvořen provoz Vitčice, odštěpený závod Radonice, oborový podnik Chomutov, jehož vedení mělo kanceláře v barokním statku č.p. 13 na návsi. O něco níže, za rybníkem, byly vybudovány v 60. letech rozsáhlé dílny statku včetně garáží. Prakticky všichni obyvatelé produktivního věku pracovali ve st. statku a další sem přijížděli z okolních vesnic.

   V roce 1991 byly jednotlivé provozy st. statku privatizovány a začaly restituce. V roce 1995 ukončil st. statek svoji činnost. Domky, které statku patřily, se staly majetkem Pozemkového fondu ČR a byly vydávány jako náhrady v rámci restituce. V současné době obec převzala č.p. 5, ve kterém bude upravovat 4 bytové jednotky. Kravín si pronajal ing. Šašek z Podlesic, který zde vede také SSZ Vitčice.

   Přívodní řad vodovodu a část rozvodu byl již dokončen a pokračuje se ve výstavbě vodovodu, kanalizace a čistírny odpadních vod.

   Následující tabulka ukazuje vývoj počtu obyvatel a trvale obydlených domů:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1970 1998 2000
Obyv. 152 166 160 173 190 185 180 76 108 68 64
Domy 20 20 21 22 24 25 26 27 20 20 21