czech point

Datum a čas

Dnes je neděle, 25. 6. 2017, 22:53:23

Aktuální počasí

Počasí dnes:

25. 6. 2017

poloj

Bude skoro jasno až polojasno, k večeru na JV až oblačno, ojediněle přeháňky nebo bouřky. Denní teploty 27 až 31°C, na JV kolem 33°C. Noční teploty 16 až 12°C.

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • Deutsch
  • English

Obsah

Doupovské hory

   Jde o geomorfologický celek na jihu Krušnohorské soustavy. Toto pohoří leží převážně na pravém břehu řeky Ohře, jen velmi malá část mezi Ostrovem nad Ohří a Perštejnem zasahuje i na břeh levý. Název získaly podle zaniklého města Doupov.

   Více než polovinu plochy pohoří zabírá pro veřejnost nepřístupný Vojenský újezd Hradiště. Turistické stezky proto vedou pouze po okrajových částech hor.

   Celé Doupovské hory jsou chráněny jako významná ptačí oblast soustavy Natura 2000 o rozloze 63 116 ha. Na území je také vyhlášeno významné ptačí území o rozloze 63 000 ha.

Krajina Doupovských horDoupovské horyPodzim v Doupovských horách

Zdroj: wikipedie

Radechovské skály

   Jedná se o skalní stěny se zvláštními dutinami válcovitého tvaru, lidově nazývané trpasličí díry, skalky skřítků nebo pernice. Tyto přírodní útvary vznikly v sopečných tufech na několika místech Doupovských hor; kromě místa u Radechova jsou rovněž na Černém vrchu u Kotviny, na Jezerní hoře u Mikulovic, na Úhošti, na Nedílu u Suchého Dolu aj. jde o čedičový útvar nad údolím potoka, pramenícího pod Sedleckým rybníkem, ústícího do Libockého potoka nad Radechovem. Roste tu vzácná teplomilná květena. Nabízí se odtud pěkný výhled na hřebeny Doupovských hor.

   K jejich původu je několik teorií: podle jedné vytvořil otvory unikající plyn při chladnutí sopečné lávy, podle jiných názorů má jít o pozůstatky kmenů stromů, které byly zality žhavým magmatem, jiní v nich spatřují dílo lidských rukou a dávají je do souvislosti s důlní činností a lidová tvořivost v nich spatřuje díla skřítků permoníků, kteří zde hlídají poklady země. Váží se k nim některé pověsti a báchorky, které jsou podle Bernaua „jedinými památkami lidových pověstí někdejších obyvatel".

Výhled na severovýchodní část Doupovských hor

pohled na skályPohled na skályRadechovské skály mapa

Zdroje:(Geo, obec Radonice)

Kolina – Tři kříže

   Vrchol na okraji Doupovských hor. Vzdálený asi 5 km jihovýchodně od Kadaně, odkud je dosažitelný po zelené značce(viz. mapa, alternativní cesty vyznačeny žlutě) Na vrcholu stojí tři vysoké kříže, z celého vrcholu se otevírají zajímavé pohledy po okolí - od masivu Krušných hor, hnědouhelných dolů a elektráren až po rovinaté Žatecko a členitou hornatinu Doupovského vulkánu.

pohledpohled směrem na KadaňPohled do okolímapa k cíli - Tři kříže

Poutní kaple Panny Marie Pomocné nad Vintířovem

   Poutní kaple, která byla postavená 1725–27 jako poděkování za překonání moru na místě staršího objektu, postaveného hraběnkou Losyovou roku 1685 (vysvěcena 1695). 8. 7. 1781 vyhořela po úderu blesku, znovu opravena roku 1785, o rok později zrušena, budova a zařízení bylo prodáno majiteli panství. Roku 1825 se kníže Windischgrätz rozhodl přestavět ji na letohrádek. To vyburcovalo obyvatele ke sbírce na obnovu jejího původního účelu. Znovu vysvěcena 14. 7. 1833, jako poutní fungovala do 1960. Poté zdevastována, zničeno bylo i vnitřní zařízení. Opravena do dnešní podoby v letech 1993–2003, slavnostně otevřena 6. 7. 2003. Dnes slouží jako lapidárium, koncertní síň a galerie. V okolí rozmístěny moderní plastiky a pozůstatky ze zničených vsí Doupovských hor.

Kaple nad Vintířovem

Zdroj: hrady.cz

Rubín

   Je vrch (352 m) v Čeradické plošině nad vsí Dolánky, 4 km sv. od Podbořan; významné místo pravěkéhoraně středověkého osídlení.

   Čedičový vrch třetihorního stáří se zvedá nad pravým břehem Doláneckého potoka o více než 80 metrů a od severu a západu tak tvoří výraznou krajinnou dominantu; k jižní a východní straně je převýšení podstatně menší. Vrcholová část je poměrně plochá o rozměrech zhruba 110x60 m, protáhlá ve směru západ-východ. Rubín je hodnotným stanovištěm teplomilné květeny. Na přelomu 19. a 20. století zde v řadě menších lomů probíhala těžba čediče.

   Rubín byl cílem zájmu amatérských archeologů již v 19. století; vědecké výzkumy proběhly v letech 1934-1938, 1970 a 1987-1991. Situaci značně komplikuje poškození většiny povrchu kopce někdejšími kamenolomy. Byly doloženo osídlení od neolitu (lineární kultura), trvající i v dalších obdobích, s výjimkou pozdní doby laténskéřímské. Znovu byl Rubín osídlen až Slovany ve starší době hradištní. Fragmenty opevnění z různých starších dob (kultura řivnáčská, únětická, halštatská) dokládající strategický význam vrchu ve středním Poohří. Z těchto starších fází dosáhlo osídlení a opevnění největšího rozmachu na sklonku doby halštatské (5. století př. n. l.). Po příchodu Slovanů zde ve starší a střední době hradištní (do 10. století) opět existovalo hradiště, které bylo pravděpodobně jedním z hlavních středisek kmene Lučanů.

   Někteří autoři ztotožňují Rubín s Wogastisburgem, kde se měla v roce 631 nebo 632 odehrát bitva mezi slovanskými kmeny Sámovy říše a franskými vojsky krále Dagoberta I., který zde byl poražen. Pro tuto (ani žádnou jinou) lokalizaci Wogastisburgu však dosud nebyly sneseny všeobecně přijímané důkazy, přestože Rubín se zdá být skutečným místem, na němž stál Wogastisburg.

Rubín u Dolánek

zaniklá obec Mladějov a kostel svatého Štěpána

Kostel sv. Štěpána je pozůstatek zaniklé středověké vesnice Mladějov, která byla vypálena německými křižáky při tažení přes Mašťovsko roku 1421. Nachází se asi 1¼ km západně od Chotěbudic při cestě do Mašťova.

   Zřícenina kostela, postaveného v gotickém stavebním stylu v 2. pol. 13. stol. Patrně v 18. stol. byl kostel barokně přestavěn. Od r. 1945 chátrá (ještě v 70. letech 20 stol. měl střechu a zbytky vnitřního zařízení). Kostel obklopuje funkční hřbitov. Je ve velmi špatném stavu.

Sv. Štěpán - Mladějovcísařský otiskMladějov

Zdroj: zanikleobce, wikipedie

Vodní nádrž Nechranice

S rozlohou 1338 ha, se jedná o 5. největší přehradní nádrž České republiky a také přehradní nádrž s nejdelší sypanou přehradní hrází ve střední Evropě (3280 m). Byla vybudována na řece Ohři v letech 1961 až 1968, zejména jako zdroj vody pro nedaleké elektrárny v Tušimicích. V současnosti je především využívána k rekreaci. Její část byla vyhlášena Ptačí oblastí a je součástí soustavy Natura 2000.

Výstavba a zatopení byla příčinou zániku těchto obcí: Běšice, Chotěnice, Čermníky, Dolany, Drahonice, Lomazice.

technické údaje

Rozměry:

Rok 1961-68
Rozloha 13,38 km²
Objem 287 632 000 m³
Max. hloubka 46 m

 

Parametry hráze

Hráz: sypaná, zemní
Kóta: 274,5 m n. m.
Délka: 3280 m m
Šířka: 9 m m
Výška: 47,5 m

 

Součástí tohoto díla je i vodní elektrárna

typ trubíny Kaplanova
počet turbín 2
hltnost 2 × 16 m³/s
výkon 2 × 5 MW

 

 

Nechranicehráz přehrady Nechranice

 

zdroj: wikipedie

Schillerova rozhledna v Kryrech

   Rozhledna byla postavena v letech 1905 - 1906, na místě kde dříve stával hrad Kozihrady, v nadmořské výšce 383 m nad mořem. V roce 1905 se slavilo sté výročí velkého německého básníka Friedricha Schillera jehož památník měl být umístěn v přízemí rozhledny. Po něm také dostala rozhledna své jméno: Schillerova rozhledna (původní název: Schillewarte). Iniciátorem výstavby se stal místní okrašlovací spolek, kterému pomohl spolek kryrských rodáků žijících ve Vídni. Návrh rozhledny vypracoval úspěšný vídeňský architekt a stavitel Alois Kaiser. Podle dobových pramenů se na stavbu spotřebovalo 95 000 cihel, 60 fůr písku a 15 fůr žulového kamene. To vše prý na kostelní vrch dopravilo 298 koňských potahů. Otevírací slavnost se konala 17. června 1906 a zúčastnilo se jí několik tisíc návštěvníků ze širokého okolí.

   Rozhledna měla původně tři vyhlídkové plošiny. První byla dřevěná, která obepínala stavbu ve výšce 10 metrů, ta však musela být stržena. Druhá vyhlídková plošina je ve výšce 22 metrů a v současné době je jediná přístupná veřejnosti. Je ve tvaru písmene U a vrchol oblouku směřuje na jihovýchod. Třetí plošina je ve výšce 27 metrů, v současné době však již není přístupná, protože železné točité schodiště je již značně zasaženo zubem času. Rozhledna má i dvě místnosti, z nichž jedna je pod druhým ochozem a druhá u vstupu do rozhledny. První zmiňovaná místnost je uzamčena a pronajata stejně jako plochy nad ochozy telekomunikačním firmám. Z pronájmu těchto prostor obecní úřad financuje rekonstrukci rozhledny.

    V květnu 2006 v době svého 100. výročí získala rozhledna svoji původní podobu z roku 1906, kdy Město Kryry provedlo nákladem 2 milionů korun celkovou rekonstrukci dle původního projektu. Byla provedena oprava cestiček vedoucích od kostela k rozhledně. Rozhledna je v současné době přístupná veřejnosti o sobotách v jarních, letních a podzimních měsících. Když vystoupáte 5 kamenných a 122 dřevěných schodů otevře se vám nádherný pohled na Doupovské a Krušné hory a České středohoří. 

Otevření rozhledny: 
Květen - Říjen každou sobotu a neděli od 12:00 do 16:00

panoramatická fotografie rozhledny Rozhledna v Kryrech

Rozhledna

zdroj: www.kryry.cz